>Pokračování projektu: Pojďme spolu psát...
>Sepsána PRVNÍ kapitola!
>Nastaven "povídkový mód" - Kniha za jednu noc; Bezmocná





Elfí učenkyně - Prolog

3. dubna 2011 v 10:56 | J.T. |  Elfí učenkyně
S povzdechnutím zaklapala knížku kterou právě dočetla, tak jako ty předchozí, co zaplňují celou její knihovnu, i ona byla ze světa fantasy. Právě skončil další příběh o boji dobra a zla, takový kde dobro vítězí.
,,Paráda." vydechla a zasnila se, padla do peřin a představovala si, jak práv ona po boku hlavního hrdiny bojuje proti stvůrám v jeskyni. To ona vystřelila ten rozhodující šíp a zachránila hlavního hrdinu před útokem banditů a pak...všichni známe směr, kterým se ubírají sny šestnáctiletých holek.
Je tu však problém, ona není ta dívka z knížky nemá dlouhé plavé vlasy do pasu, oslnivě modré oči ani vůbec neví jak se zachází s mečem a luk se šípy viděla akorát tak při ukázce šermířů na akci dětského dne. Kdepak tohle je jen výsada příběhů z knížek, pohádek v televizi a jejích snů.
,,Bohužel." zašeptala potichu a zapadala hlouběji do peřin, když jí na rameni něco zatlačilo.
,,Co to?" zavrtěla se a když bolest nepřestávala, sáhla si na rameno a vytáhla stříbrný řetízek s přívěškem ve tvaru květiny s prázdnými důlky, ve kterých dříve musely být zasazeni drahé kamínky a nebo třeba jen obyčejná sklíčka, kdo ví? Vzpomněla si na tu starou prodavačku a její stánek. Měla tam spoustu krásných věcí, věcí které vypadaly jako by pocházely z těch knížek které čte. Šátky s jemnou výšivkou, vyřezávané sošky skřítků a hlavně ty šperky...dřevěné korále, těžké spony a brože a mezi nimi byl on, ten stříbrný řetízek. Vyjímal se mezi těmi věci svou jemností a křehkostí stříbra a perfektní práce. Ona byla jediná, kdo si ho prohlížel. Nikdo z jejích kamarádek po něm nevztáhl ruku, jenom ona. Stará prodavačka, oblečená přesně jako by i ona vystoupila z knížky, k ni přistoupila a chytla jí za ruku. Ten dotek, věděla, že to bylo jenom aby upoutala její pozornost, ale s jakou rázností, ale zároveň jemností jí za tu ruku uchopila. Ty slova si stále pamatovala, to co jí řekla.
,,Výběr hodný elfům a královnám, mladá slečno!"
,,Co prosím?" otázala se a podívala se na tu starou prodavačku, zbláznila se snad? Nebo je to úděl jejího hraní? Celá tahle akce se nese v duchu fantasy, proto sem taky svoje kamarádky zatáhla.
,,Tak jak jsem řekla! Vím, že si myslíte, že není celý. Samozřejmě chybí mu drahé kameny!" ukázala na pět prázdných důlků na přívěsku, který držela v ruce.
,,Ale jeho krása je ukrytá hluboko uvnitř. Měla bych za něj chtít zaplatit, ale vezměte si ho!" podala ho udivené dívce do dlaně. Stříbrný kov chladil a od prázdných důlků se odráželo slunce.
,,Je váš! Patří vám! Krása je ukrytá hluboko uvnitř!" zopakovala ještě jednou stará prodavačka a odešla věnovat se dalším zákazníkům. Udivené dívce se stříbrným řetízkem v dlani, už nevěnovala žádnou pozornost.
,,Krása je ukryta uvnitř!" jako by se jí ta slova vryla hluboko do vědomí i teď je šeptala když přejela prstem přes kov, který hřál od jejího těla. Byla ještě v té zvláštní sentimentální náladě po dočtení knihy, možná proto obyčejnému průvanu přisuzovala zvláštní význam, zatímco on jen nadzvedl okraje závěsů a odkryl pohled na noční oblohu. Na černých výškách se třpytily hvězdy, bylo jasno a hluboká tma naháněla husí kůži, hlavně jí.
,,Vidíš? Už z těch knížek začínám bláznit." povzdechla si směrem k stříbrném přívěšku. Musela k němu promlouvat, jako by si dodávala důvěry, že kouzla přeci neexistují. Tohle je jen obyčejná realita.
,,Kouzla jsou jen v knížkách!" došla rychle k závěru, zívla a zhasla lampičku na stole. S úsměvem na tváři a přívěskem v dlaní se propadala do svých snů...

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | E-mail | Web | 23. ledna 2012 v 20:30 | Reagovat

je to fakt pěkný :D

2 Catie XXXXXXX Catie XXXXXXX | Web | 11. března 2014 v 10:20 | Reagovat

zajímavé :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama