>Pokračování projektu: Pojďme spolu psát...
>Sepsána PRVNÍ kapitola!
>Nastaven "povídkový mód" - Kniha za jednu noc; Bezmocná





třetí kapitola - Sindarijské království 1/2

3. dubna 2011 v 11:04 | J.T. |  Elfí učenkyně


Krásnou přírodou se procházela ještě úchvatnější žena, nebyla to však žena byla to elfka. To něco, co vyzařovalo nejen z její chůze, krásy nebo chování, se jen těžko vysvětluje o to tíž obyčejnému člověku.
Arima procházela jedním z původních parků. Stromy a květiny tu rostly v přísném řádu, ačkoliv je nikdo nehlídal, to příroda sama to takhle zařídila. Její šaty ušité z nejemnější látky se jí vlnily kolem kotníků a svou červenou barvou ostře kontrastovaly s její jemnou, světlou pletí a vynikaly její zlaté vlasy.
,,Mantúlie." promluvila na dívku, která sem rozhodně nepatřila. Jako ve snu se rozhlížela po kouzelné krajině. V obyčejném pyžamu veselých barev vypadala asi jako sníh uprostřed července. Nepatřičně, možná až směšně. S nevěřícím výrazem se otočila a stanula tváří v tvář Arimě.
Pár kroků od Emy stála žena, tak úchvatného zjevu, že okolní krása přírody pohasínala. Všechno, co doposud viděla jí připomínalo svět pohádek
a snů, ale tuhle ženu věděla kam zařadit, jediný pohled jí stačil, aby usoudila, že má čest poznat pravou elfku.
"Mantúlie." pozdravila stejným způsobem Ema a dál visela pohledem na krásné elfce.
"Vím, že se budeš ptát a nic ti není jasné, ale nechvátej. Vše má svůj čas a nic zbytečnými otázkami neurychlíš!" promluvila Arima, tak něžně jemně a přesto v jejím hlase zněla rozhodnost , která všemu dodávala na důrazu a Emu přiváděla do přesvědčení, že každé slovo je divže ne zákonem.
,,Kdo jsi?" vypravila ze sebe Ema, mluvila tak potichu, že normální člověk by jí nerozuměl. Hlas se jí třásl bázní i úžasem.
,,Jsem elfkou, to jsi však dozajista pochopila. Jsem Arima Jasná, velír vesnice, která začíná hned za tímto parkem a to já jsem tě jsem přivedla. To já ti darovala ten stříbrný řetízek, který máš na krku. Potřebujeme tvou pomoc Emo!"
,,Já?" zašeptala nevěřícně Ema a o pár kroků zacouvala od Arimy. Tohle je to, po čem celý svůj život snila. Teď, když se jí tato možnost otevírá, váhala.
,,Kde to jsem?" ptala se Ema dál a rozhodila rukama kolem sebe, ,,Co je to za krajinu? Jak je tohle možné? A jak vám mohu pomoci?" Emiin hlas prudce přeskočil, byla příliš rozrušená. Jedna její polovina vdechovala atmosféru tohoto divného světa, ta druhá se tohohle všeho bála. Sen a opravdový živo je něco jiného.
,,Pomalu, říkala jsem ti, že zbytečnými otázkami nic neurychlíš!" vzala útěšně Arima Emu kolem ramen. ,,Měla bych začít hezky od začátku. Tak jak všechno vzniklo. Budu ti vyprávět příběh o naší Stvořitelce, souhlasíš?" podívala se na Emu a usmála se., pak se nadechla a spustila vyprávění příběhu o vzniku světa za hranicí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama