>Pokračování projektu: Pojďme spolu psát...
>Sepsána PRVNÍ kapitola!
>Nastaven "povídkový mód" - Kniha za jednu noc; Bezmocná





Začátek věčnosti...

7. dubna 2011 v 15:40 | J.T. |  Jednorázovky
Z předchozího blogu
Bylo odpoledne, slunce vysoko na obloze nemilosrdně pálilo. Nera klopýtala po písku za svými rodiči a skupinou,která byla stejně jako ona, na dovolené v Egyptě a právě si prohlíželi pyramidy. Nera znuděně poslouchala monotónní výklad průvodce.Ještě štěstí že za dva dny odjíždějí domů..
Na cestě do hotelu v nepohodlném autobuse, který po sotva znatelné silnici nepříjemně poskakoval, se dostali do zakázané části, kam turisté nesměli, protože zde panovaly časté nepokoje, ale kvůli uzavřené silnici museli projíždět tudy. Právě projížděli vesnicí, když se ozvali výstřely a zpoza domů vyběhli povstalci a obsadili autobus. Všichni museli vystoupit.
Všude byl křik a zněly výstřely ze zbraní. Nera se snažila skrýt, ale marně, někdo ji shodil a pak jeden z výstřelů zranil i Neru.
***
Venom procházel pouští a hledal vesnici u oázy, jeho červený amulet se rozzářil a začal mu potichu našeptávat: "Jdi tam, tam je ta, která je předurčená být jedním z nás."
"Jenže jak ji najdu?"ptal se a zároveň odporoval Venom. Nebyl zrovna nadšený, že ho sem amulet dotáhl, měl zrovna něco důležitého k jednání s jeho bratrem, něco co se týkalo jejich plánu, ale amulet se musí poslouchat, ignorovat ho je takřka nemožné. Venom se o to také pokoušel, ale nakonec ho také poslechl a vydal se tam, kam ho vedl. Slíbil mu tu jenž je předurčena stát se upírkou,tu jenž se stane součástí plánu, tu jenž ho dovede k dokonalosti. Proto teď stál před vesnicí skrývajíc se v hábitě, aby na něho nemohli sluneční paprsky a nevzbuzoval tak přílišnou pozornost. Kde ji má však hledat?
"Tudy,tudy cítím její přítomnost" šeptal amulet a ukazoval mu cestu.
"No jo pořád" brblal Venom, ale poslušně šel tím směrem,který mu ukázal amulet a pak ji uviděl musela to být ona na to že byla člověk byla příliš krásná, i přesto, že byla smrtelně raněná. Amulet se ještě víc rozzářil: "To je ona.To je ona!"
"Nemusíš mi to říkat dvakrát nejsem hluchej" okřikl Venom amulet a zamířil k té dívce. Byla postřelená a měla z něho strach.
"Nemusíš se mě bát. Čeká tě nový život" řekl a vzal ji do náruče. Dívka vysílená zraněním nemohla odporovat.
"Tak na co čekáš, proměn ji! To je ona. To ona je předurčená stát se upírkou!" našeptával amulet. Venom se nadechl a ucítil její vůni, pro leckterého upíra byla neodolatelná. Sklonil hlavu k jejímu krku a pak kousl. Ucítil sladkou a báječnou chuť krve, která se nevyrovnala žádné jiné krvi zvířat. On však věděl že ji nesmí zábít, má ji jen proměnit, aby byla jednou z nich a proto přestal. Svou práci již vykonal, teď musí začít účinkovat jed a zajistit proměnu v upíra.
"Budeš jednou z nás. Ta jenž dovede náš plán k dokonalosti."
***
Jen co to dořekl Nera se začala svíjet v šílených bolestech, jak si jed prostupoval cestu jejím tělem a zahaloval každou buňku, aby ji mohl přeměnit. Bolest byla stále větší, jak jed postupoval k srdce, aby ukončil jeho tlukot a Nera se mohla stát neživou. Sváděl boj s její duší, aby ji vyhnal z těla a místo ní dal tu neukojitelnou žízeň po lidské krvi. Neřina duše se však nehodlala vzdát, ale nakonec i ona podlehne a opustí tělo a vydá se cestou duší, aby se na nebi rozzářila jako jedna z miliónů hvězd. Neřině duši však bude patřit něco víc, její tělo bude stále žít, a proto i její hvězda bude jasnější jako ostatní hvězdy duší neživých…
"To bolí…já nechci! Radši mě zabij! Prosím" vzlykala Nera a shlížela na cizince. Seděla v jeskyni a její tělo zaplavovala šílená bolest, její mysl a vědomí však bylo čisté a to ještě více prohlubovalo její zoufalství ze způsobované bolesti proměny.
"Musíš to vydržet, už jen chvíli" uklidňoval ji ten neznámý. Tady v jeskyni měl kápi hábitu sundanou a tak mu mohla vidět do obličeje. Byl bledý, ale přestože muž nebyl mladý, jeho tvář nebyla ošklivá. Vyzařovala z něho nevšední krása.
"Chvíle! Chvíle! Ale já už to nevydržím!" vykřikla zoufalstvím při další vlně bolesti, která teď zaplavila její srdce. Jed dorazil ke svému cíli, jakmile zastaví i srdce, duše se stane snadnou kořistí a proměna bude dokonána.
"To bolí já už nechci! Kdy už tedy bude konec?" křičela Nera.
"Vydrž, snad každým okamžikem bude tvému utrpení konec." uklidňoval Neru, která začínala šílet bolestí.
"Snad…" nedořekla, co chtěla říct, protože bolest byla nesnesitelná. Zoufale zakřičela a pak omdlela. Srdce začalo pomalu, ale jistě přestávat tlouct, až se zastavilo úplně. Jed jej ovládl, teď zbývala jen duše…
Ale i ta byla nakonec pokořena a místo ní byla dána žízeň po lidské krvi, ale nejen ona. Její tělo si našla pro svůj úkryt mnohem větší síla…
"Vítej mezi námi." přivítal ji ten neznámý, když se probrala, a svět jako by se změnil, už nebyla v jeskyni, ale v neznámém pokoji. Vše by bylo normální kdyby ona nebyla tak jiná. Její oči viděly i smítko prachu na poličce, každou třistku ve stole a její uši slyšely i šum listí stromů daleko v lese.
"Co se stalo? Kde to jsem? Kdo jsi?" zahrnula Nera cizince otázkami.
"Pomalu, ano? Jen klid každý bývá po proměně trochu zmatený. Já jsem Venom a nejspíše jsem ti zachránil život."
Nera vstala z postele a rozhlédla se kolem.
"Kde tedy jsem a co jsi zač?" ptala se Nera dál.
"Jsi v mé akademii a jsem stejně jako ty nemrtvý tedy upír," pohlédl na Neru, která se zatvářila překvapeně, "já vím je to trochu neuvěřitelné, ale čistá pravda. My, a tedy i ty, nejsme jen povídky ve světě lidí. Nevěříš-li pohlédni do zrcadla a neboj uvidíš se. Tohle je jen další pověra neznalců lidí." pokynul ji Venom k zrcadlu v rohu pokoje.
"Upíři?" Nera nevěřícně pohlédne do zrcadla a toco uviděla ji překvapilo.Proti ní stála dívka nebo spíše upírka.J ejí kůže byla bledá a tam, kde na kůži dopadaly sluneční paprsky, zářila, jako by byla poseta milióny drahokamů. Co ji však nejvíce upoutalo byla její tvář. Obličej lemován dlouhými tmavými vlasy, její, dříve modré oči, teď krvavě rudé a její tvář byla ta nejkrásnější, jakou kdy viděla. Jako člověk bývala krásná, ale tohle se s lidskou krásou nedá srovnávat.
"Už věříš?" promluvil Venom "přiznávám, že tvá krásná tvář je udivující, ale věř, že se ti jednou bude hodit."
"Je to neskutečné" sledovala svoji tvář v zrcadle, když ucítila žízeň, žízeň která není ta, kterou uhasíte vodu. Tahle žízeň se nedala uhasit, tahle žízeň je prokletí na věčnost.


PS:Toto je původní začátek Fantasii, původně nazvaná jako Vampire academy (název mě a mojí kamarádky, který nám však byl vyfouknut :D) Proto jsem celou původní povídky předělala do podoby, kterou si můžete přečíst zde->klik
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 10. července 2011 v 19:39 | Reagovat

máš to moc hezký :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama