>Pokračování projektu: Pojďme spolu psát...
>Sepsána PRVNÍ kapitola!
>Nastaven "povídkový mód" - Kniha za jednu noc; Bezmocná





Kde...vylévarna jako hrom :)

10. ledna 2014 v 11:03 | Jey |  Kecy a žvásty
Co já jsem to za blogera? :) Od listopadu nepřibyl ani článeček, ani čárečka a to jsem si říkala, jak budou články postupně nabývat...a skutek utek.
Není čas, občas dokonce chybí i ten nápad a nebo mám příliš mnoho zájmů... :)


Ne...ani jeden z důvodů v kurzívě není ten praví, i když jdou ruku v ruce společně s tím nejdůležitějším...PRÁCE. Možná budu vypadat jako malé dítko, stále ještě nepřipravená na ten "život dospělích", ale u mě je to největší kámen úrazu...připadá mi, jako by mi dnem za dnem, týden po týdnu a těch několik měsíců ubíralo to moje "JÁ".
Moji dušičku dítěte, které se ztrácí ve světech fantasy...a je mi z toho snad až do pláce, vždy´t, kdy já si přečetla nějakou fantasy knihu? Je tomu tak dávno...jo čtu Padeást odstínů a to je opravdu pro mě?
Kde je moje fantasy já? Kde je ta dívka, která si zakládala blog a psala Fantasiu? :) I když je tam hromadu chyb, pořád je to dílko, které je mé nejpovedenější, vložila jsem do něho totiž i něco svého - své srdíčko :) Tehdá...
A teď? Mám rozepsanou novou verzi 50 stránek a nevím, jak dál...asi jsem se rozepsala příliš :) a teď už se zase nemůžu "smrsknout" na tu verzi, co dřív...vždycky přijde spisovatelská krize a já ji překonám, VÁŽNĚ.

Musím se odprostit od pracovního tempa, od toho, že jsem v práci "od nevidím do nevidím" a to opravdu vážně: Ráno, když vstávám a zasedám za můj "pracovní koutek" venku tma, když se pak následně zvedám a razím domu - za okny zase TMA!
A pak nestíhám svůj smysl života - KONĚ. To bylo plánu s Recchiou a nic...od toho pádu v listopadu jsem tam ještě nebyla. Nejdřív to tedy bylo ze zdravotních důvodů a teď časových...
Momentálně mám náladu nejen na hranicích mezi radostí a smutkem, ale i snad i na to psaní...

Ach moje nálada...
A pocity...chtěla bych je někam uzamknout a nepustit je, být jen člověk bez emocí a další ze "strojů s životní energií" prostě se jen tak proplétající životem.
Bylo by to jednoduší, než je teď...je to asi tím, že vnímám víc, že se ptám po víc, že přemýšlím nad tím VÍC.
A pak nemůžu mít klid...ptám se nad významem snů, ptám se nad významem slov od ostatních a ptám se nad významem dárků od ostatních a pak...mám zamotanou hlavu.
Co chci...chci mít klidný život, s bohatou energií a krásnou láskou. Nekomplikovaný vztah, kde budu jenom já a on a ne to, co si sama způsobuji.
Pak tiše závidím postavám z knih (ať je Christian megaloman a maniak jaký chce, Annu přece opravdu MILUJE) a já nic.

Zatímco netrpělivě čekám, jestli se ozve ten on a když ne...je to víkend, kdy si prostě "hrajem" na vztah...nebo to tak vidím jenom já? Co vlastně mezi námi je? To jen já pláču po nocích a první myšlenka patří jemu, pak se toho děsím a uzavírám se do své sebevědomé JÁ a hraju si na tu, které to nevadí. Jsem nad věcí a když jen o víkendech proč ne?
Občas si říkám, že jsem tak slevila ze svých zásad a přitom pak dojdu jen k závěru, že jen DOSPÍVÁM.
A v tu chvíli se bojím ptát a mlčím. To VÍC se uzavírá a já...se vzpírám stát se jen dalším "strojem s životní energií".
Snad doslova nenávídm ty, pro které je nejdůležitější práce, peníze a pak maj spokojený život. Zabezpečit rodinu a nic víc...proč nemyslí i na sebe? Na své VÍC?
Mám strach se takovým člověkem stát...
Ale pak by bylo všechno jednoduší
Nemusela bych se ptát
Nevzpírala bych se...
Podřidila se!

Nesvazujte mě do pout...
Občas se tak cítím...
Poněkud anti-naladěná Jey (bývalá J.T.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tenny Tenny | Web | 11. ledna 2014 v 0:22 | Reagovat

Po přečtení článku mi je velmi úzko..cítím tvou bolest,tvůj zmatek skrze slova.
Pokud chceš porozumět své kobylce,jen ji pusť do kruhovky,kamkoliv a pozoruj ji. Naslouchej jejím slovům,která ti říká skrze své chování (pohyb uší,nozdry,odstín očí-to zobrazuje náladu, svalová škubnutí..vše). Dívej se jí do očí,otevři své srdce a jen naslouchej,co ti říká :)
A co se týče problémů,které v sobě dusíš..nenech se udusit tou jinou tváří,za kterou se schováváš. Jsi tím,kým jsi,tak se nebraň být svá.
Pokud nejsi šťastná ve vztahu,odejdi dřív než bude pozdě(lehko se to říká,hůř koná,já vím..moc dobře)..
PS: Nikdo tě nemůže svázat- jsi svobodná duše,jako všichni ostatní..odprosti se od bolesti..a to tím,že budeš svá..:)

PS2: E-mail na mě ještě máš? Můžeš mi napsat,pokud by sis chtěla promluvit :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama