>Pokračování projektu: Pojďme spolu psát...
>Sepsána PRVNÍ kapitola!
>Nastaven "povídkový mód" - Kniha za jednu noc; Bezmocná





How can I...

8. května 2014 v 13:37 | Jey |  Kecy a žvásty
Zdravím všechny, kdo se přišel podívat na můj blog, kde to trochu vázne s aktivitou...když ono, žít žívot a psát blog je přece jen něco jiného...a občas se bojím něco vyslovit, protože jakmile něco řekneme nahlas či opravdu napíšeme, jako by to všechno nabývalo na mnohem větší síle a já mám v poslední době takový pocit, že svoje myšlenky o možné budoucnosti pouštím příliš kupředu a pak...se jen ptám.

How can I...


Už i já používám anglické nadpisy do článků...mám tu angličtinu tak ráda, ale před čtrnácti dny jsem zjistila, že ta moje úroveň hlavně co se týče mluvené konverzace tolik poklesla. Rozumím pořád docela obstojně (vždyť u nás v práci teď byli angličani na auditu a i když jsem se věnovala své práci, sem tam jsem jejich rozhovor taky pochytila...).

How Can I...improve my english speaking skill?

A v poslední době se tak nějak motám mezi vodou a břehy vztahů...nebo spíše zájmu kluků o mou osobu. Občas sice mám spíše podezření, že je láká můj výstřih než mé Já, ale ruku na srdce, kdo z dívek se podívá na kluka ošklivého jako půlnoc, aby pak následně poznala jeho úžasnou osobnost? Nikdo...bohužel.

To sem ale nepatří, co do mého života patří je moje nerozhodnost a PŘELÉTAVOST.
Je to strašné, dokážu v jedné vteřině snít o možnostech s jedním, abych v té druhé odepisovala na flirt v sms druhému. Jednoho líbám, další mě zve na rande a tak si tak přeskakuju a hledám ten klid...takovouhle výzvou v milostném životě jsem žila, když mi bylo šestnáct...
Teď křičím STOP!

How Can I...meet my love?

Jak můžu najít lásku, když si nedokážu udělat pořádek v mé vlastní hlavě? Stále myslím na toho, který mě spálil, ten jediný, kdo mě rozbrečel a navíc ho potkávám a musím se jen usmívat a tvářit se jako...ani ne kamarádka, jen jako někdo s kým se může nezávazně bavit, i když bych chtěla...pořád víc.
A tak hledám někoho jiného, ke komu můžu upnout svůj zájem a ono se to daří, daří se zapomínat a dál žít. Jenže když se rovnou objeví dva...
Ve svém základu jsou defakto stejní, ale navíc tak rozdílní...jeden je něžný a pozorný. Druhý divoký a zábavný...a to se pak těžko vybírá. Nejlépe je spojit...kdyby to šlo.
How can I...choose?

Stýská se mi po konících...ne těch, které jezdím, ale těch, co už nikdy neuvidím...Jak se má Jimmy? Znala jsem ho jako mladého hřebečka, teď je to už sedmiletý valach. Nebo Salinka? Už má další hříbátko? Jak se vede Oskarovi? U Recchi vím, že je v dobrých rukou, milovaná a opatrovaná. Dokonce začla zase skákat a vysoko (něco přes metr).
Nejvíc se mi však vždy bude stýskat po Žanetce...ta obrovská chlaďaska byla kůň, který mě naučil nejvíc. Nejen to dobré, ale i špatné. Teď, teprve teď vidím všechny ty chyby, kterých jsme se na ní s Mončou dopustily...a které nám snad ona odpustila. Byla prodaná někam k Benešovu a odtamtud dál a já mám takový strach, tak velký strach, že bude cestovat od majitele k majiteli, protože ona taková byla. Složitá povaha s obrovským srdcem. Jen jste jí nejdříve museli otevřít to své a mě to trvalo několik let...a teď se mi po ní tak stýská, už to bude rok...co je pryč.

How Can I...live without them?

To bylo tenkrát...v té době jsme se začínaly poznávat.
Obě ještě tak mladé...
Ta ohlávka ji už ke konci nebyla pomalu ani přes nos a mě vlasy dorostly až do půlky zad...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tenny Tenny | Web | 8. května 2014 v 19:16 | Reagovat

Mrzí mě,že máš tak zlou náladu..ale přejde to,to mi věř..:)
Děkuji ti moc za tvůj komentář na mém blogu,moc mě potěšil!
A jinak..rada bych ti pomohla,ale člověk musí sám zjistit,co chce,po čem touží a jak se vyrovná s překážkami,které mu život postaví..
Co se týče mužů,tak s tím ti neporadím,protože tohle mě dost obchází obloukem..ale jedno vím jistě- poslouchat srdce je to nejlepší :)
A ty koně chápu...já dnes seděla chvilku na madlech a cítila jsem se jako bych seděla na koni poprvé..je to vše tak zvláštní..lidé říkají 'jsou to jen koně' ,ale my víme své,že?
"It's like you're screaming, and no one can hear
You almost feel ashamed
That someone could be that important
That without them, you feel like nothing
No one will ever understand how much it hurts
You feel hopeless; like nothing can save you
And when it's over, and it's gone
You almost wish that you could have all that bad stuff back
So that you could have the good" (z písně We found love od Rihanny..nemam ten song ráda,ale tento monolog na začátku znam téměř nazpamět´)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama