>Pokračování projektu: Pojďme spolu psát...
>Sepsána PRVNÍ kapitola!
>Nastaven "povídkový mód" - Kniha za jednu noc; Bezmocná





Zámek Života - Taneční lekce

23. května 2014 v 18:45 | Jey |  Zámek Života
Možná ani není potřeba úvodu, třeba ta slova všechno řeknou za mně...

Taneční sál nejdříve tonul ve tmě, sotva mohla rozeznat lidi, kteří se stejně jako ona účastní její taneční lekce. Postupně však její oči přivykaly a dříve než se stihly rozkoukat úplně, sál zalilo světlo.
Nejdříve jen lucerny na zdech slabě zablikaly a pak vzplály jasným světlem.
Hned u dveří stál majordomus, který svou holí třikrát udeřil do země.
"Taneční lekce je zahájena,"


Dívka se na něho usmála, dříve než kolem něho prošla. První úsměv dnešního dne.
Procházela dál a dál sálem kolem skupinek i osamocených postav a vnímala jejich pocity, které k ní vysílali a zaslechla útržky rozhovorů.
"To je dnes zase den..."
"Prý sotva stíhala přípravy..."
"Od zítřka začínají prodloužené taneční lekce, to zase nebudeme mít na nic čas..."
Jak se blížila ke svému místu, tím více si přála je neslyšet a nevnímat. Jen tiše procházela mezi těmi všemi negativními slovy, pomluvami, nedůvěrou v samu sebe a stěžováním.
Došla až na své místo, krátkou poklonou hlavy dala znamení tanečnímu mistrovi a elegantně vztáhla ruce ke svému postoji.
Čekala až se rozezní hudba, která povede její kroky další taneční lekcí.
První...
druhá...
třetí...hudba se naplno rozezněla sálem. Vyšla v první taneční pozici, nejistě a váhavě, nikdo se k ní nepřidal. Započla druhou a ještě přidala otočku. První z postávajících se k ní přidal. Postupně se rozhýbal celý sál.
Chvíli tančila jen ona sama, snažila se o přesné provedení tanečních kroků a pak se přidávala k někomu dalšímu. Vyšla mu vstříc v jeho taneční pozici a doplnila jeho kroky.
Mnohokrát se přidávali k ní a v těch chvílích pečlivě sledovali její kroky, zda to nebude ona, kdo udělá chybu. Dokonce se našli i tací, kteří ji na její nedostatky upozornili.
"Dávejte si pozor na tu pravou," opravila jednu z tanečnic i ona, odvděčila se jí jen nepřijemným odseknutím a dál pletla úkrok stranou.
"Ta pravá!" připomněla dívka a bezchybně předvedla to, na co upozorňovala. Není to tak těžké.
"Zkuste to," nabádala ženu, ta se však od ní odklonila.
Co zase udělala špatně? Proč na ní tak reagovala?
Mohla si jen povzdechnout a přidat se k tanečníkovi po jejím boku. Nejdříve tančili zcela stejně, postupně se však začali doplňovat.
Věnovala mu svůj úsměv. Dnes rozdala druhý...
Vřele jí ho oplatil a jí zahřálo na srdíčku, pak se bez rozloučení posunul dál, stejně jako ona.
A tak to šlo celou lekci. Krok za krokem.
Snažila se, když věděla, že ji pozorně sledují. Občas si dovolila i trochu povolit a nějaký ten krok nedotáhnout či dokonce vynechat, ale to jedině tehdy, kdy věděla, že se nikdo nedívá.
"Předveď nám to!" poprosil ji taneční mistr, když si všiml perfektně zatančené pasáže, která ostatním příliš nešla.
Zazářila štěstím a se sebevědomým úsměvem s lehkostí předvedla ony tři kroky, otočku, dva překroky a krok. Přesně si dávala záležet na provedení rukou a elegantní pootočení hlavy. Jen ať všichni vidí a učí se...snažila se o to, aby se předvedla co nejlépe, aby ostatním umožnila vidět, jak se to správně dělá.
Snaha se však minula účinkem.
"To se jí to předvádí," zaslechla, když se zase zařadila na místo, aby se daná část zopakovala ještě jednou, teď už však všichni.
"Když si myslí, že je nejlepší..." přisadil si někdo další vedle.
Do očí se jí vyhrnuly slzy, rychle zamrkala, nemůže jim dovolit se rozeběhnout po tváři. Vážně tak působila? Ona však chtěla jen pomoct...
Do konce lekce tak zůstávala v ústraní, raději nepovšimnutá, než aby jí někdo další řekl, že je příliš seběvědomá. Že ví, že jí něco jde a tak to chce ukázat, ale nikdy to nemyslí špatně.
Ona sama měla raději, když jí někdo něco vytknul a poradil, jak chybu opravit, než ty pochvalná slova, jenž tolikrát slyšela. Z těch se nepoučí.
Ráno pospíchalo kupředu, než se nadála, stalo se z něho dopoledne a byl čas na oběd, chvíli po poledni lekce skončila.

Vracela se do své ložnice, nabrat síly a pokračovat ve svém životě...

Tenhle obrázek mě něčím zaujal...zdroj
Zdraví Jey
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katerííína Katerííína | E-mail | Web | 26. května 2014 v 13:53 | Reagovat

božsky napsaný! :O ;) vážně super!! :)

2 Tenny Tenny | Web | 4. června 2014 v 19:34 | Reagovat

Krásné napsané..schovávat svou bolest za úsměv,být silná tím,že ten úsměv na tváři vykouzlí..a všechny emoce dává do hudby, do tance- protože řeč těla nikdy neklame..a kdo dokáže číst,kdo CHCE číst, ten uvidí její pravou tvář..
Lidé dnes soudí bez sebemenší snahy pochopit druhé...uvědomuji si,že to začínám dělat také a to kvůli tomu,že kolem mě je spousta lidí, která to dělají..

Ještě jednou- je to nádherně napsané!
PS: Na blogu mám nový článek :)

3 Tenny Tenny | Web | 5. června 2014 v 21:00 | Reagovat

Děkuji mnohokrát! :-)
Já jsem i za tebe šťastná,že jsi postoupila u přijímaček dál! :-)
Ať to vyjde!
A nevím no...taky si říkám..brácha se už dávno odstěhoval..ale největší sranda je,že mě tu chce mamka mít doma,nechce,abych odjela pryč..ale já vím,že musím studovat jinde,jinak mě zaprvé klepne a zadruhé prostě..musím být už samostatná...jen..jen nechci ještě být úplně dospělá..nejsem na to připravená vyrazit do světa a tak..
PS: Jedu tam přes student agency na brigádu ke koním :-) poslala jsem životopis atd. a poštěstilo se mi- vybrala si mě úžasná rodina s úžasnou stájí o 20ti koních..kde všichni v rodině jezdí a závodně skáčou parkur..budu tam sice jak chudá příbuzná a s mými jezdeckými zkušenostmi.. :-?
Ale jsem za tuto příležitost vděčná,i když mám strach..:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama